Psi stopa u more ... ta fotka je takova ... nevim, ale kdyz jsi vzpomenu jak jsme spolu mluvili a ty jsi rikal, ze jeste musis vzit pejska k mori, tak to se mi hrozne libilo, jak si spolu zijete ... no a proto ze mi libi i tahle fotka ;-)

Vzal jsme pejska i na pohřeb, byla to takové čtvrthodinová diskoték špatně zahrané a špatně reprodukované hudby pro osm účastníků v nějaké boční místnosti krematoria. A pejsek rychle pochopil o co jde a neustále se ne vrtěním ocásku snažil rozptýlit a říct mi, že svět je krásné a zábavné hřiště. Vrtěl tím ocáskem tak, že jím rytmicky klepal do žaluzií. Asi bych byl bez něho už dávno někdo úplně jiný. Učím se od něj. Nevím, zda jsem se už něco naučil.

Vracim se potreti, vzdy pokoukam a hledam voditko, nakonec jsem si jedno nasel, takze pri trose fantazie je to zajimavej pribeh :-)